Vznik Slováckého krúžku

Slovácký krúžek v Praze vznikal postupně a přirozeně působením Moravských Slováků, především studentů, v pražských spolcích Moravanů. Zvlášť významným impulzem pro jeho vznik byla Národopisná výstava českoslovanská v r. 1895.

Na základě historických dokumentů se členové výboru Slováckého krúžku v září 1985 shodli, že za počátek činnosti Krúžku lze považovat rok 1896, kdy uvádějí pamětnické prameny i zprávy v dobovém tisku takové projevy Moravských Slováků, které mají své pokračování v činnosti Slováckého krúžku v Praze do současnosti.

Krajané v Praze se v té době začínají setkávat na samostatných slováckých večírcích, nejprve v hospůdkách (od r. 1898 pravidelně ve středu). Vedle rozhovorů o domácích a studentských událostech se na nich rokovalo také o potřebách rodného kraje i o národopisu Slovácka.

Na závěr se zpívalo, v prvních letech za doprovodu klavíru Jaroslava Vlčka, později Rudolfa Malíka, Mikuláše Schneidera-Trnavského a dále již hudců z řad studentů. Dle svědectví Bohumila Haluzického večírky mimo Jana Herbena navštěvovali také Karel Kovařovic, F. A. Šubert, Mořic Anger, Vítězslav Novák, Jaroslav Goll, František Táborský, František Pastrnek, Lubomír Niederle, Fratišek a Růžena Svobodovi, Zdenka Braunerová, Joža a Franta Úprkovi, Antoš Frolka, Pavel Blaho, Alois Kalvoda, Antonín Hudeček, Miloš Jiránek, Stanislav Lolek, Josef Koudelka, Jan Preisler, Josef Mařatka, Jan Štursa, Bohumil Kafka, Antonín Slavíček, Hanuš Jelínek, Václav Hladík a mnozí další.

V roce 1902 je zaznamenáno historicky první veřejné vystoupení, kdy je použit název Slovácký krúžek pro večírek Moravských Slováků v Praze. Konal se 13. května 1902 pod hlavičkou Akademického odboru Českoslovanské jednoty v zimní zahradě Národního domu na Královských Vinohradech.

18. března 1903 byl v Měšťanské besedě uspořádán druhý Slovácký večer pod záštitou ředitele Národního divadla v Praze F. A. Šuberta ve prospěch Národního divadla v Brně. Pro tuto příležitost sestavil Rudolf Malík první Zpěvník Moravských Slováků v Praze. Vrchním stárkem byl Franta Úprka. Mezi hudci hrál i Samko Dudík.

V období 1908-1914 přibývalo v Praze usedlých Moravských Slováků i nových studentů. Přicházejí také Jura Hudeček st. (otec primáše Jury Hudečka ml.) s bratrem Jarošem, Vladimír a Karel Klusákovi a zapojují se do činnosti Krúžku.

Z podnětu Vladimíra Klusáka st. vzniká první krúžkařská hudecká muzika (jako primáši následovali Jan Spíšek a Antonín Paleček). O úroveň muziky a čistotu zpěvu se starali Karel Klusák, Jura Hudeček st. a Franta Úprka, o přednes dbal i Vladimír Úlehla. Hostem býval Jan Herben.

Do Krúžku začal docházet také Ladislav Rutte, který posléze zapustil kořeny na Slovácku a vešel do povědomí svou oganizátorskou prací v národopisném životě i jako autor prací o Horňácku, o gajdách a o boji Slováků.

Podle svědectví primáše Vincence Nedbálka z Napajedel byl tehdy Slovácký krúžek v Praze, jehož prvním starostou byl Maxmilián Kolaja z Vlkoše, ve velké oblibě. Býval zván na národní slavnosti a reprezentační plesy, kde bývalo jeho vystoupení zlatým hřebem.

24. května 1913 byla uspořádána hojně navštívená Slovácká svajba na vrchu Žižkově, poslední velká akce před válečnou katastrofou. První světová válka 1914-1918 přinesla četná strádání a ztráty na životech i v Krúžku (primáš Antonín Paleček ad.). Ač omezená, činnost částečně pokračovala na přednáškách konaných na Malé Straně.

Období do první světové války bylo slavné a velmi významné v historii Slováckého krúžku v Praze. Krajanské prostředí silně ovlivňovalo tehdejší generaci Moravských Slováků. Studenti si vychovávali zdatné nástupce.

Ti, co se vraceli do rodného kraje, se stávali jeho pevnou oporou jako základ nové inteligence Slovácka, mající vřelý poměr k vlastnímu lidu a jeho starobylé kultuře.