Padesát poválečných let

Po osvobození v květnu 1945 se v návaznosti na předešlé období uskutečňují další snahy o záchranu lidové kultury, např. dr. Rutta ve Zlíně - „Slovácko opět žije“ či přípravného výboru župního svazu Slováckých krúžků v Uherském Hradišti (obcím na Slovácku zaslána nabádavá brožura Pro naše kroje, písně, tance a hudbu napsaná za války S.

Todtem a V. Boháčem). Vladimír Boháč spolupracuje při zřizování krúžků na Slovácku,a jejich obdoby na Valašsku, Chodsku, Slovensku. Do konce života bojuje o zachování písní a tanců Slovácka v čisté původní podobě. Stejný postoj zastávají v dalších letech také Josef Jančář, Zdenek Mišurec či Josef Beneš.

Do Prahy se vrací vysokoškolští studenti, zaměstnání nachází v Praze také početná skupina nově příchozích Moravských Slováků. Na počátku tohoto období zaznamenáváme vedle sebe tři krúžky, dva jako odbory - Moravskoslezské besedy a Sdružení rodáků a přátel Moravy.

Třetí vzniká na podzim 1945 z iniciativy Jana Machálka a postupně převážil. Jan Machálek, tehdejší i pozdější významná osobnost Krúžku s náležitou autoritou, také literárně činný, byl zvolen předsedou.

Dle návrhu stanov je samostatný Slovácký krúžek původně zamýšlen i pro Valachy k propagaci lidové umělecké tvorby, k usilování o hospodářské, osvětové a sociální povznesení Slovácka a Valašska a k pěstování vzdělávacích styků mezi členy.

Zásluhou Moravy je Krúžku zapůjčena spolková místnost v Revoluční čp. 26. Prvním předsedou je zvolen Jan Machálek (do r. 1953), následují František Kozák (do r. 1957), opět Jan Machálek (do r. 1984), Miroslav Kučera (do r. 1987), Jaroslav Vinkler (do r. 1991), Miroslav Říha (do konce r. 2001).

Vedle Jana Machálka ve funkci jednatele působí postupně Jan Ročák, Frant. Mikulčák, Kliment Somr a Ivan Šála, později Mir. Říha, Fr. Grée a Helena Šálová. Funkci hospodáře přejímá Václav Urbánek, Josef Hanák je zvolen čestným předsedou (umírá r. 1988).

Na podzim 1945 se v Krúžku utváří nová muzika. Prvním poválečným primášem je František Kozák z Ořechova (UH). Jeho vlivem je dávána přednost spíše dolňáckému folklóru. V muzice působí dále Zdeněk Mišurec, Milan Baborák, Otakar Horký, Miloš Matoušek atd. Tato muzika Krúžku doprovází také první vystoupení Vycpálkovců.

V chase zaznamenáváme Bohdana Obrovského, Ivana Šálu, Juru Mikulčáka, Jaroslava Blažka, Jana Čumpelíka, Jar. Zvonečka, později Františka Gazdu, Martina Práška, Ivo Kulta, Jana Krista, Karla Medka ad.

Z tanečnic v padesátých letech pravidelně do Krúžku docházely Zora Nesázavová-Matoušková, Elena Kultová, Anna Pavlíková-Procházková, Jarmila Vraštilová, Neža Horáková, Květa Pechová, MiladaVorlová ad.

V roce 1952 se muzika a několik tanečníků účastní natáčení filmu Václava Kršky Mikoláš Aleš s Karlem Högerem v hlavní roli. V roce 1954 účinkují členové chasy Krúžku v Realistickém divadle a Národním divadle (Maryša).

Z celomoravských akcí se Krúžek podílí na přípravě Věnečku Moravanů (6. února 1946) a Plesu Moravanů (19. ledna 1947) pod záštitou moravských poslanců. Samostatně pořádá 7. března 1946 „Večer TGM“.

Stěžejními akcemi r. 1946 jsou Kyjovská svajba (Šardičané v Praze) a v r. 1947 vystoupení na všestudentském kongresu mládeže. R. 1948 účast muziky na XI. Všesokolském sletu. Bedřich Slavík a Vladimír Boháč zahajují pravidelnou přednáškovou činnost, dále přednáší gen. Jura Hudeček, Vladimír Klusák (díky němu vystoupení v rozhlase v pásmech o Horňácku), Štěpán Jež, Jaromír Fiala, Josef Hanák, Jaroslav Páč, František Kožík. Do Krúžku dochází řada návštěv, malíř Antonín Strnadel a jeho studenti.

V roce 1953 je činnost Slováckého krúžku jako samostatného spolku ukončena v souvislosti s politickými událostmi po únoru 1948.

Začíná téměř čtyřicet let pod různými zřizovateli. Nejdéle Krúžek pracuje pod Kulturním domem hlavního města Prahy a Pražskou informační službou, dále pod Muzeem hl. města Prahy a Kulturním a společenským střediskem Obecního domu (KASSOD).

Krúžek se vyhýbá veřejným vystoupením na politických akcích a s postupem politizace společenského života se uzavírá do sebe. Moravský ples za účasti arcibiskupa Tomáška roku 1972 vyjadřuje postoj na počátku období normalizace po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy.

Následně pocítí Krúžek utužení snah kontrolovat krajanské kulturní vyžití. Také v tomto čase, stejně jako v pozdějším období, slouží Slovácký krúžek Moravským Slovákům v Praze, jejich potomkům a milovníkům slováckého fokloru k udržování pout s domovem a s folklorem vůbec.

Činnost po celé období je stálá, s výjimkami - besedy se zábavním programem probíhají každý týden, konají se četné přednášky, slavnosti Slováckého roku – Kateřinské hody, fašanky, od 60. let slovácké vinobraní. Pořádají se zájezdy na Slovácko.

Od roku 1967 přebírá Slovácký krúžek iniciativu v organizaci Moravských plesů v Praze, hlavně zásluhou svého jednatele a energického organizátora Klimenta Somra. Plesů se účastní desítky souborů a muzik ze Slovácka, z Hané, Valašska i Slezska. Velmi dobrá je úroveň muziky i chasy Krúžku.

Pod vlivem gen. Jury Hudečka, Vladimíra Klusáka a Josefa Frolky se postupně prosadilo Horňácko, zvláště od r. 1957, kdy se na tři desetiletí (do r. 1986) stal primášem Jura Hudeček ml., jehož osobnost měla výrazný vliv na muziku, zpěv i tance. Díky jemu se v Krúžku zachoval cit pro tradiční, regionálně diferencovaný projev.

V sedmdesátých letech se tvoří nová aktivní chasa, jejíž pravidelné nácviky vedou postupně Pavel Fiala, Jan M. Krist, Jura Drgač, Kanaďan Don Sparling, Jan a Barbora Čumpelíkovi a Soňa Plzáková-Kultová.

Soudržná taneční skupina měla přes třicet členů, k nimž patřili Naďa Čančíková, Jitka Fejtová-Ondrová, Eva Holečková, Helena Hudečková, Anna Hvězdová, Marcela Kroftová, Helena Melichová, Šárka Olejníková, Soňa Plzáková-Kultová, Eva Polednová, sestry Renéovy, Renata Rupertová, Eva Říhová, Zuzana Sochorová, Martina Tmějová, Marie Vajčnerová, Evžen Bouřa, Jan Čančík, Miloš Gavenda, Miroslav Hebron, Martin Hlaváč, Antonín Houska, Tomáš Krofta, Stanislav Malík, Michal Peterka, Jindřich Rajtoral, Miroslav Říha, Luboš Tměj, Jiří Trapek, Don Sparling, Jiří Vajčner, Antonín Valér ad. Nácviky navštěvují také manž. Ulčarovi, tanečních vystoupení se obvykle účastní manž. Čumpelíkovi.

Koncem osmdesátých let přicházejí noví členové chasy, mezi nimiž jsou aktivní zejména Renata Jordánová-Fornůsková a Miroslava Sochorová-Holubová. V devadesátých letech vystupují s novou iniciativou Tomáš a Petra Slámovi.

Muzika a tanečníci úspěšně vystupují na Moravských plesech a slavnostech Slováckého roku. V r. 1974 se asi čtyřicet členů Krúžku účastní natáčení filmu Jaromila Jireše Talíře nad Velkým Malíkovem. Kolem r. 1982 vystupují někteří tanečníci asi dva a půl roku v Národním divadle (Maryša).

K významným vystoupením této generace patří první účast na Setkání pražských lidových muzik v Domovině v r. 1983 s pásmem sedláckých a písní z Myjavy provedených s autentickým projevem po stránce hudební, taneční i krojové, které bylo obecenstvem přijato velmi příznivě.

Úspěšné bylo celovečerní vystoupení v Malostranské besedě v r. 1985 pro Klub přátel folkloru. Tato generace vystoupila při televizním natáčení významného dokumentu Folklor pod Petřínem.

Díky spolupráci s muzikou J. Janouška mužský sbor I někteří členové muziky a tanečníci účinkovali později na Folklorních večerech v žižkovské koncertní síni Atrium, na něž přijížděli i hosté ze Slovácka. Působení této generace vyvrcholilo celovečerním tříhodinovým pásmem k 90. výročí Krúžku ve velkém sále Žofína v r. 1986.

Devadesátiny Krúžku v roce 1986 byly velkým předělem. Na Žofíně je Krúžek vzpomněl slavnostním vystoupením, které se konalo pod záštitou primátora hl. města Prahy a mělo velkou publicitu v tisku a rozhlase. Krúžek při této příležitosti uspořádal také symbolické setkání se Slováckými krúžky z Brna a Bratislavy.

Po slavnostním večeru k 90. výročí přebírá od Jury Hudečka post primáše Kliment Navrátil z Kyjova, významná folklorní osobnost známá na celém Slovácku. Vlivem Kl. Navrátila, za jehož desetiletého přátelského vedení se muzika a chasa stále držely pohromadě až do 100. výročí Krúžku, nastává příklon k dolňáckému folkloru. Úspěšná etapa muziky a chasy, doplňované novými členy. Zahrnuje pravidelná vystupování na plesech a slavnostech Slováckém roku.

Muzika vystupuje na vernisážích výtvarníků, členů Krúžku – Zdeňka a Kornelie Němečkových, Vladimíra Koštovala, Miroslava a Olgy Hudečkových ad., obdobně jako činily muziky v celém poválečném období.

Po r. 1990 v důsledku celospolečenských změn nastala zcela jiná situace. Pozitivní bylo, že krajanské spolky získaly prostor pro svobodnou, nikým neomezovanou činnost, ovšem musely se samy o sebe plně postarat. A to byl pro většinu z nich, které působily v Praze, nepřekonatelný problém.

Výsledkem bylo, že mnohé, které jsme znali z dřívějška, zanikly, přežilo jen několik. Pražský Slovácký krúžek si s touto situací uměl poradit, vždyť se s ní ve své historii nesetkal poprvé.

Především díky svému tehdejšímu předsedovi Jaroslavu Vinklerovi, který jako vedoucí představitel Krúžku zavedl do práce celého výboru do té doby nepříliš vídaný řád a který s pečlivostí a důsledností jemu vlastní zařídil, že Krúžek měl své stanovy, odpoutal se od svého zřizovatele Kulturního domu hl. m. Prahy, byl zaevidován jako samostatný spolek s vlastní právní subjektivitou (27. 11. 1990 je ministerstvem vnitra provedena registrace občanského sdružení Slovácký krúžek v Praze jako samostatného sdružení krajanů Moravského Slovácka v Praze, předsedou Jaroslav Vinkler, od r. 1991 předsedou Miroslav Říha a jednatelkou a hospodářkou Helena Šálová) a začal znovu rozvíjet svou samostatnou činnost.

Muzika a chasa se r. 1991 vydávají na úspěšný folklorní festival do italského Terama. Muzika pod vedením primáše Kl. Navrátila a chasa vystupují i nadále na slavnostech Slováckého roku - hodech, fašancích, zpěváci také ve folklorních večerech v žižkovském Atriu.

Vrcholem v této etapě je příprava a působivé provedení slavnostního pásma ke 100. výročí Krúžku v listopadu 1996 v Národním domě na Vinohradech. Poté Kl. Navrátil předává post primáše Martinu Sochorovi ze Strážnice, který pokračuje v tradici svých předchůdců s nově utvářenou chasou.

Krúžek se dál schází na pravidelných středečních besedách, na nichž se konají také oslavy jubilantů (ve srovnání s dřívějškem na nich ubylo přednášek).

Z ekonomických důvodů se konají jednou za 14 dní, posléze každou druhou středu v měsíci. Zpočátku na Žofíně, od r. 2001 v Kulturním domě GONG ve Vysočanech, kde se pro Krúžek angažuje František Grée. Krúžek nadále spolupracuje s krajanskými sdruženími v Praze, s bratrskými krúžky v Brně, Bratislavě a řadě míst na Slovácku.

Od roku 1993 se v Praze konají samostatné Moravské plesy se Slováckým krúžkem v čele, díky úsilí předsedy Mir. Říhy a spolupráci jednatelky H. Šálové. První - 30.1. 1993 v Národním domě na Vinohradech spolu s Hanáky a Valachy, další již v Národním domě na Smíchově.

V listopadu 1993 se muzika a chasa podílí v ČT na natáčení pohádky „Noční mora“, odehrávající se v krojích na moravsko-slovenském pomezí. Zázemí Krúžku poskytují od 70 let manželé Šálovi.

Zakládá se nová tradice – od r. 1994 výstavy vín s košty (Karel Medek, Ivo Kult, Miroslav Říha, Jaroslav Bezucha, Dušan Macháček, Tomáš Sláma, Antonín Slovák). Vinobraní se v tomto období nepořádá.

V březnu 1992 začíná Krúžek vydávat občasník Na Vědomosť sa dává pro lepší informovanost a uchování paměti na působení, pro vedení rozprav, pro zprávy o jubileích a posledních rozloučeních. Iniciátor J. Vinkler je prvním redaktorem (později spolu s M. Říhou).

Rok 1996, rok stého výročí založení Slováckého krúžku v Praze, patří v celé jeho historii k těm nejdůležitějším. Do jubilejního roku vstupoval Krúžek se staronovým výborem, jak ho schválila členská schůze 19. ledna 1996: M. Říha – předseda, H. Šálová – jednatelka a hospodářka, K. Navrátil a M. Sochor – primáši, J. Vinkler – archivář, I. Šála – kulturní referent, A. Slovák – propagace, F. Grée, K. Medek, J. Hlaváč, S. Plzáková a Z. Sochorová – organizační pracovníci.

K hlavním připravovaným akcím v rámci jubilea patřily: Moravský ples 10. února v Národním domě na Smíchově, Výstava vín 30. března v KD barikádníků ve Strašnicích, společné vystoupení krúžků z Prahy, Brna a Bratislavy v samostatném pořadu na Strážnických slavnostech. Jako vyvrcholení oslav byl na listopad připravován Slavnostní večer ke 100. výročí založení.

Byl to rok, ve kterém kulminovala činnost pražských krúžkařů ve všech oblastech jejich působení. Kromě svých běžných aktivit připravoval výbor, chasa i muzika slavnostní výroční večer, finišovala úmorná tříletá práce Jaroslava Vinklera vedoucí k vydání unikátního díla o historii Krúžku „Praha a Moravští Slováci“, k tisku se chystal další dokument „Kyjovská svatba“ Klimenta Navrátila, vyvíjely se snahy k vydání připravit i zpěvník Krúžku připravovaný Leo Neumannem.

Současně probíhaly přípravy na strážnický pořad tří bratrských krúžků „Modloslužebníci“, jehož režií byl pověřen náš Jan Čumpelík. Scénář připravoval společně s brněnským Jendou Kristem a bratislavským Petrem Fajkusem také náš Leo Neumann.

Do organizace oslav a přípravy slavnostního večera se zapojila celá řada kůžkařů. Přípravou scénáře a režií večera byl pověřen L. Neumann (pomáhali J. Čumpelík a S. Plzáková), úvodní slovo a přivítání M. Říha, průvodní slovo k historii J. Vinkler.

Slovácká veřejnost byla informována mimo jiné články v tisku, např. rozsáhlým článkem J. Beneše v Malovaném kraji, článkem J. Vinklera ve Slováckých novinách a článkem A. Slováka v jihomoravském vydání Lidových novin.

Večerní program výročního dne vykrystalizoval v téměř tříhodinový program. Skládal se z několika bloků věnovaný jednotlivým regionům či tradičním krúžkařským aktivitám, každý blok byl uveden průvodním slovem J. Vinklera k historii Krúžku. Program se líbil, měl spád, a také následná zábava byla velice družná. Zdravici k výročí zaslal také nám blízký spisovatel František Kožík, její část přednesl známý herec Petr Štěpánek.