Počátky sdružování Moravanů v Praze

K prvním spolkům v Praze, v nichž měli účast i Moravští Slováci, patří tajný spolek Blaník. Vznikl v r. 1861, působil do r. 1869. Jeho členy byli většinou studenti Karlo-Ferdinandovy (dnes Karlovy) univerzity a pražské techniky pocházející z Moravy.

Spolek Radhošť byl založen r. 1869 za účelem „jednak ponenáhlu odvracet proud studentsva moravského z Vídně do Prahy, jednak, odvraceje ho, přispívat v Praze ku zdárnému odchování snaživého dorostu národní inteligence pro Moravu…“ Radhošť soustřeďoval prostředky na pomoc nemajetným studentům z Moravy, později i Slezska a Slovenska.

K zakládajícím členům patřil T. G. Masaryk, mezi činnými nacházíme mj. M. R. Štefánika. Prvním protektorem Radhoště, stejně jako Moravské besedy, založené o čtyři roky později, byl ve své době nejváženější z Moravanů v Praze, František Palacký. Po r. 1918 se stali protektory českoslovenští prezidenti TGM a Edvard Beneš.

Spolek Radhošť úzce spolupracoval s Moravskou, později Moravskoslezskou besedou a Detvanem. Jeho činnost byla úředně ukončena r. 1954.

Moravská beseda byla založena r. 1873 jako společenství, jehož účelem byla „zábava společenská a vzdělání ducha svých členů, zvláště seznamování Moravanů a v dalším i Slezanů a Slováků (Uherských) v Praze žijících, čehož se mělo dosíci rozmluvami, čteními, přednáškami a veselými zábavami vůbec.

Měla velký vliv také na tzv. feriální kluby, v nichž se studenti sdružovali a kulturně vyžívali po dobu prázdnin ve svých rodištích. Pořádala mikulášské zábavy, moravské věnečky, později i plesy. V souvislosti s přípravou Národopisné výstavy českoslovanské (1895) vyvíjela cílenou národopisnou činnost.

Její osvětová činnost se projevila také zakládáním knihoven na Slovácku, např. ve Velehradě, Buchlovicích, Veselí, Boršicích, Lipově, Pohořelicích, Traplicích či Hodoníně. V období výjimečného stavu v r. 1895 byla c.& k. úřady rozpuštěna (záminkou byla distribuce časopisu s údajným politickým obsahem).

Hned nato v r. 1896 byla založena Moravskoslezská beseda, navazující přímo na besedu Moravskou. Soustřeďovali se kolem ní ti, kdo před vznikem samostatného státu probojovávali spravedlivé zastoupení Moravanů v zemské i místní správě. Dalším spolkem těsně spolupracujícím s Moravany byl Detvan, zaměřený „ku vzájemnému vzdělávání, poučení i ušlechtilé zábavě“ (od prosince 1882).

Byl otevřen všem Uherským Slovákům v Praze. Moravská a Moravskoslezská beseda s Detvanem velmi úzce spolupracovaly.

Českoslovanská jednota byla ustavena 3. května 1896 s cílem „pěstovat kulturní zájmy českoslovanské a podporovat chudou mládež slovanskou“ osobnostmi jako Fr. L. Rieger, Eliška Krásnohorská, F. A. Šubert, Jaroslav Vlček. V r. 1902 dal její první předseda František Pastrnek podnět k ustavení Akademického odboru, který uspořádal první slovácký večírek. Akademický odbor organizoval v letech 1908-1913 každoroční luhačovické porady.

Díky nim byla Českoslovanská jednota Maďary hodnocena jako velmi nebezpečná uherské moci. Roku 1914 byla činnost Jednoty zastavena a veškeré písemnosti odvezeny do Vídně. Mezi světovými válkami pokračovala v činnosti. Německou okupační mocí byl její cenný archiv spálen. Zcela zanikla z úřední moci v r. 1949.